Garsonka na Borech, byt 2+kk na Slovanech nebo rodinný dům na Lochotíně - každý z těchto prostorů potřebuje jinak nastavenou klimatizaci. Zásadně jde o tři rozhodnutí: jaký výkon, jestli split nebo multisplit, a jak hlučná jednotka smí být tam, kde se spí. Správná odpověď se vždy odvíjí od konkrétního bytu, ne od obecného pravidla platného pro všechny prostory stejně.
Jaký výkon zvolit podle plochy
Výkon klimatizace se u nás uvádí v kilowattech chladicího výkonu. Při zaměření počítáme s plochou místnosti, výškou stropu, počtem a orientací oken, i s tím, jestli je místnost pod střechou nebo mezi dalšími byty. Menší ložnice nebo pracovna v panelovém bytě obvykle vystačí s nejmenší běžně dostupnou jednotkou, zatímco prosklený obývací pokoj s jižní orientací nebo podkrovní místnost v rodinném domě potřebuje výkon vyšší, i když má na papíře podobnou plochu. Proto se výkon vždy potvrzuje až na místě - odhad podle metrů čtverečních bez znalosti orientace a zástavby by mohl jednotku poddimenzovat nebo naopak zbytečně předimenzovat.
Split, nebo multisplit
Split znamená jednu venkovní a jednu vnitřní jednotku - řešení pro byt, kde chcete klimatizovat jednu místnost, typicky ložnici nebo obývací pokoj. Je to levnější a technicky jednodušší varianta, se kterou se v plzeňských panelácích setkáváme nejčastěji.
Multisplit má jednu venkovní jednotku a víc vnitřních jednotek napojených na společný okruh - hodí se, když chcete klimatizovat víc místností najednou a nechcete mít na fasádě nebo na zahradě víc venkovních jednotek vedle sebe. V rodinných domech na Lochotíně nebo v Doubravce montujeme multisplit nejčastěji pro obývací pokoj, ložnici a pracovnu dohromady - vystačí s jednou venkovní jednotkou a jednotlivé místnosti si každá jede podle vlastního nastavení.
Hlučnost - na co si dát pozor v ložnici
Moderní vnitřní jednotky se v tichém režimu pohybují okolo 20-40 dB(A), což odpovídá tichému šepotu až běžnému ventilátoru na nejnižší otáčky. Do ložnice proto doporučujeme jednotky s dostatečnou rezervou výkonu, aby v noci mohly běžet v tichém režimu a nemusely jet naplno. U venkovní jednotky zase záleží na jejím umístění vůči oknům sousedů - zejména v hustěji zastavěných čtvrtích, jako je centrum Plzně nebo starší zástavba kolem Slovan, řešíme umístění tak, aby jednotka nikoho zbytečně nerušila.
Kazetová jednotka jako alternativa
Kromě běžné nástěnné jednotky existuje i kazetová varianta, která se zabudovává přímo do podhledu a do místnosti vyčnívá jen tenký rámeček s mřížkou. Do bytu ji volíme spíš výjimečně - vyžaduje podhled a vyšší strop, aby se za něj vešlo potrubí. Uplatní se ale dobře v otevřeném obývacím pokoji spojeném s kuchyní, kde má vzduch rovnoměrně obsloužit celý prostor ze čtyř stran, ne z jednoho místa na stěně. Stejně tak ji montujeme do kanceláří a menších provozoven, kde nástěnná jednotka na jedné stěně nestačí pokrýt celou místnost.
Byt, nebo dům - v čem je rozdíl při výběru
U bytu v paneláku bývá hlavním omezením umístění venkovní jednotky a trasa vedení skrz obvodovou zeď - tomu se věnujeme podrobně v článku o klimatizaci do paneláku. U rodinného domu je naopak víc prostoru pro umístění venkovní jednotky na zahradě, ale přibývá otázka, zda klimatizaci využít i jako doplňkové vytápění mimo letní sezonu - o tom píšeme v článku klimatizace jako tepelné čerpadlo.
Kam umístit vnitřní jednotku
Vnitřní jednotku umísťujeme nejčastěji na stěnu naproti oknu nebo do rohu místnosti, přibližně dvacet až třicet centimetrů pod stropem - proud vzduchu se pak rozprostře po celé místnosti, místo aby mířil na jedno konkrétní místo. V ložnici se snažíme jednotku umístit tak, aby proud vzduchu nemířil přímo na postel, a u obývacího pokoje zase tak, aby nefoukal přímo na sedačku. Vyhýbáme se i umístění nad radiátor nebo do těsné blízkosti tepelného zdroje - jednotka by pak snímala zkreslenou teplotu a hůř by regulovala.